Kostel sv. Palmácia v Karlštejně

Pravidelné bohoslužby:

Den v týdnu	Čas
Neděle	16:00

Mapa

Historie

Kostel sv. Palmátia byl postaven císařem Karlem IV. současně se stavbou hradu Karlštejna. Různé zprávy nasvědčují tomu, že byl dostavěn v roce 1356, tedy ještě před dokončením hradu. Téhož roku získal císař Karel IV. od trevírského arcibiskupa Boemunda ostatky mučedníka sv. Palmáce, trevírského konzula umučeného 5.10.286. Kostel sv. Palmáce je jediný tohoto zasvěcení v naší vlasti.

Kostel byl spravován karlštejnskou kapitulou, ustavenou Karlem IV. v roce 1357 zakládací listinou. K povinnostem kapituly patřilo i denní sloužení a duchovní i pastorační povinnosti. Spojení s karlštejnskou kapitulou bylo přerušeno v roce 1958. kdy se Budňany staly samostatnou farností s filiálním kostelem v Mořině.

Kostel byl snad původně jen kaplí. Umístění kostely na úpatí vrchu Javorky nad řekou Berounkou ovlivnilo první osídlení podhradí, kde dělníci pracující na stavbě hradu stavěli svá obydlí poblíž brodu.

Historické prameny mluví o přepadení kostela husitskými vojsky v roce 1422, o jeho značnéhom poškození při obléhání hradu spojenými vojsky Pražanů a Poláků. Kostel byl znovu obnoven na počátku 16. století za krále Vladislava, který projevil o duchovní stránku Karlštejna značný zájem. V této podobě se zachoval kostel dosud.

Je to jednoduchá stavba s plochým stropem a s pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou. V obou postranních zdech presbyteria je výklenek s jednoduchým renesančním kamenným orámováním. Severní výklenek je uzavíratelný mřížovými dvířky a byla v něm ukládána Nejsvětější svátost.

V roce 1648 byl kostel poškozen Švédy a zůstal dlouho neopraven a ještě v roce1706 je připomínán jako polorozbořený. K důkladnější opravě došlo až v roce 1888 – kostel byl vymalován a přistavěny nové schody o silnice. Další opravy byly provedeny ve 20. století – zejména prejzové zastřešení, odvodnění kolem kostela a další. V roce 1991 byla zahájena celková generální oprava za výrazné pomoci pražského arcibiskupství, kdy byla obnovena fasáda a a báň kostela byla opatřena měděnou krytinou. Současně bylo potvrzeno, že zdivo je z velké části původní, výrazným pozůstatkem gotické podoby je malé okénko v presbytáři a zbytky dalšího ostění.

Umělecká výzdoba kostela

Z původního zařízení kostela zbyla jen gotická menza oltáře a menza na pravé strně lodi. Na gotické menze oltáře je postavená rokokově formovaná, bohatě členěná výzdoba s dominantou obrazu patrona kostela sv. Palmátia. Tento komplex snad v roce 1830 nahradil původní deskový gotický oltář, který je nyní na hradě. Světec je vyobrazen jako římský voják opřený o tasený meč. Na stranách obrazu stojí dřevěné sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Stávající baroková výzdoba kostela doznala v průběhu druhé poloviny 20. století výrazných změn, při kterých byla snaha uspořádat chrámový prostor v duchu zásad liturgické reformy II. Vatikánského koncilu při zachování starobylosti tohoto chrámu. Byly doplněny nové prvky: Ambon architekta Sokola, křížová cesta moravského výtvarníka ak. sochaře Blažka nově řešený oltář čelem k lidu. Restaurátor Václav Stádník restauroval oltář sv. Palmátia. V roce 1999 byla provedena oprava omítky, vymalování interiéru a oprava pozednice poškozené plísní a červotočem.